MS OB Bratislava 2009
MS Obedience Bratislava 8.-11.10.2009
Tak jsme s Berryškou vyrazily do Bratislavy. Vyjely jsme s holkama už ve středu a večer se ubytovaly v Šamoríně v hotelu Kormorán. Zde byla také ubytována většina závodníků. Do Bratislavy jsme dojížděli všichni společně autobusem- ráno v šest tam , večer zpátky. Slovenská organizace byla dost zajímavá J a autobus měl převážně zpoždění. Návrat na hotel bylo tedy dobrodružství.
Ve čtvrtek jsme potrénovaly, okoukly prostředí a se zájmem sledovaly ostatní týmy. Od nich se máme co učit. V pátek jsme s Berryškou startovaly na začátku poslední skupiny. Byla jsem nervozní, ale Berryška naštěstí byla v pohodě. Cvičili jsme v obrovské hale, kde současně probíhaly výstavy. O hluk, různé zvuky, rány, výkřiky nebyla nouze. S tím se Berryška docela dobře vyrovnala, nijak výrazně ji to nerozhodilo. Jen např. při vysílačce do čtverce špatně slyšela povel na odložení. Při identifikaci jí narušil soustředění potlesk od diváků, který nebyl na konci cviku, což nepochopila. Ale to jsou zkušenosti. J
Berryška cvičila s chutí a s radostí. Cítila jsem z ní pohodu a chuť cvičit.Mezi cvikama byla uvolněná a dovedla se pak hned soustředit na další cvik. Všichni tři rozhodčí bedlivě sledovali a bodíky šly dolů rychle za každou drobnou chybičku. My jsme nakonec získaly 181, 83bodů, což znamená, že nám zkouška nevyšla. Hm, nevyšla. Ale zkušenost to byla a ostudu jsme neudělaly. Berryška cvičila s „úsměvem“ a při chůzi u nohy chodila s veselým projevem, a z toho mám radost.
V sobotu šla Lada s Kačenkou a v neděli Lucka s Bakem. Ladě zkouška také nevyšla, ale Bak se předvedl na VD! Skvělý výkon a pěkné pokoukání.
Celkově to byl pro mne zážitek, který je hodně hluboko uvnitř. Např. :
- Autobusem se přepravují nejen lidé, ale hlavně cestuje spousta psů a všichni v pohodě. Bez náznaků agresivity.
- V hale jsou všichni pejsci v boudičkách „ubytováni“ vedle sebe, poměrně natěsno, prochází kolem sebe úzkou uličkou a – vše v klidu a v pohodě.
- Úžasná a neopakovatelná atmosféra, kdy si všichni fandí a povzbuzují, tleskají.
- Nastoupit pod vlajkou, v repre oblečení, pejsek s trikolorou – bez komentáře, jsou slzy v očích.
- „Šéf“ FCI OB pan Kurzbauer zná každého závodníka, každý ho zajímá, o všechny se stará.
- Z mého pohledu jsem byla mezi lidmi, kteří mají pejska také jako partnera, ne jako pouze cvičební nástroj.
- Byla jsem mezi lidmi, kteří si s pejsky umí hrát. Před závěrečným vyhlašováním jsme vetšina byla na cvičebním koberci – opět všichni pohromadě, bez problémů mezi pejsky - a zde jsme si s pejsky mohli pohrát.
- Získala jsem zkušenosti a potvrdila si, že mám úžasného pejska.
Netvrdím, že bylo vše zcela růžové, ale to tmavé vytěsňuji. J
Před MS jsem přemýšlela o tom, zda tam vůbec mohu jet, zda to není z mé strany drzost vystoupit mezi světovou špičkovou. Ale stálo to za to. Nakonec jsem ráda, že jsme jely.